„Jaké překvapení, nečekal jsem, že to budete zrovna Vy."

„Také jsem zrovna Vás nečekal," odvětil mu Taehyung a bez podání ruky odešel k pultíku, aby si odložil věci.

„Pan Kim se Vám hned přijde lépe představit, jen co si odloží věci," vysvětlil jeho činy děkan.

Ale pan Kim se jim nechtěl lépe představit – vzhledem k tomu, že dva muže znal více, než by chtěl.

Položil si brašnu s počítačem k pultíku a vydal se směrem k partě mužů, kteří na něj se zájmem hleděli.

„Kim Taehyung, reprezentuji farmaceutickou fakultu, těší mě," natáhl ruku k muži, který mu přišel nejstarší.

„Jung Hoseok, těší mě," mile se na něj usmál a Taehyunga polilo horko.

„Park Youngjae," stiskl mu pravici jeho bývalý a Taehyung se donutil na tváři vykouzlit co nejmilejší úsměv.

„Park Seungjo."

Poznal v něm červenovlasého chlapce z nepěkné vzpomínky. Zdá se, že jim to stále klape.

„Nečekal jsem, že vy dva nás máte v plánu sponzorovat."

„Sponzoruje pan Jung, my jsme tady za jeho HR tým, oba pracujeme na personálním, kde se věnujeme propagacím firmy," vysvětlil Seungjo.

„Jo takhle," usmál se na něj, ale kdyby oči mohli zabíjet, ti dva by už nebyli.

„Tohle jsou moji bodyguardi," vysvětlil pan Jung. „Ještě by měl dorazit jeden, ale ten nikdy nikam nepřijde včas, tak pokud by Vám nevadilo ještě chviličku počkat?"

Taehyung se na něj mile usmál: „Samozřejmě, zatím si připravím prezentaci. Dáte si kávu, pane Jung?"

„Již mi pro ni šla asistentka děkana, ale děkuji, jste moc milý."

Taehyung přikývl na souhlas a vydal se k pultíku, aby si mohl připravit počítač a zapojit ho na velkou obrazovku. Během chvilky se rozletěly dveře a do místnosti se jako velká voda přihnal černovlasý chlapec.

„Tohle je snad zlej sen," vypadlo z Taehyunga a když si uvědomil, že to řekl nahlas, pusu si vyděšeně přikryl rukou.

„Moc se omlouvám, že jdu pozdě, paní na recepci si myslela, že si vymýšlím, protože když jsem řekl, že jsem Jung Hoseok, tak mi tvrdila, že nejsem, že ten už tady je. Musel jsem hledat občanku a vysvětlovat, že seš můj táta... Jéé, ahoj Tae, co ty tady?" vyvalil černovlásek a upravil si košili.

„Ahoj, Hoseoku."

„Vy se znáte?" vypadlo z Hoseokova taťky, Youngjaeho a Seungjoa najednou.

„Jo, známe," odpověděl Hoseok a nervózně se podíval na Taehyunga, který mu věnoval vyděšený pohled. „Pan Kim byl ubytovaný u nás v resortu, když byl na týden na tom...?"

„Na konferenci," upřesnil Taehyung rychle. „Na týden."

„Jo! Přesně," rychle kýval hlavou Hoseok a s Taehyungem si vyměňovali nervózní pohledy a doufali, že si toho nikdo jiný nevšiml.

„Budeme moct začít?" změnil téma Taehyung a rychle najel na svou prezentaci.

Cítil, jak se potil. Bylo mu špatně od žaludku. Tohle snad v žádné špatné komedii ani nikdo nikdy nevymyslel. Kam se na něj hrabala Bridget Jonesová! On na tom byl tak stokrát hůř.

„Určitě," odpověděl Hoseok a posadil se na první volné místo.

Ostatní ho napodobili a Taehyung se mile usmál.

„Rád bych vám představil projekty, na kterých jsem pracoval a jsou již úspěšně uzavřené, dále, na kterých aktuálně pracuji a věřím, že se v nich nese velká budoucnost, co se moderní medicíny týče. A v závěru bych vám rád představil plány do budoucna – tudíž projekty, které zatím nejsou schválené, ani přidělené, ale naše fakulta by je ráda v nadcházejících letech ráda otevřela a začala na nich pracovat."

Postupně představil projekt po projektu a očima se zaměřil na černovláska, který ho se zájmem sledoval. Na tváři měl jemný úsměv.

Taehyung, který byl opravdu nervózní, si neustále upravoval brýle na očích a kdyby to nebylo blbý, rozepnul by si ještě jeden knoflíček u košile, jaké mu bylo vedro. Na to, že místnost byla klimatizovaná, potil se úplně šíleně.

„Děkujeme za prezentaci," pokynul na něj hlavou Jung Hoseok (starší).

„Já děkuji za pozornost," mile se na něj usmál a prezentaci vypnul.

Doufal, že udělal dobrý dojem, ale pochyboval, že projdou, po tom složení „poroty", které se zde nacházelo. Sbalil si věci a s rozloučením se rychle vypakoval ven.

„Neřekl jsi mi, že makáš tady," drknul do něj Hoseok, který ho doběhl na chodbě. Taehyung zhluboka vydechl dech, o kterém ani nevěděl, že zadržoval.

„Neřekl jsi mi, že vlastníš skoro celou republiku," opáčil mu.

„Vyloženě ses na můj majetek neptal," zazubil se na něj.

„Proč hlavně nikdy nezůstaneš v tom resortu a pronajímáš si byt?" nechápal Taehyung a uvolnil si knoflíček u košile.

„Aby na mě nikdo nebonzoval, když se ožeru," zasmál se a Taehyung jen pobaveně zakroutil hlavou. „Ještě si rozepni jeden knoflíček a přísahám bohu, že se neudržím."

Taehyung mu věnoval nechápavý pohled.

„Z tvojí prezentace nevím ani ň, celou dobu jsem jen koukal na tu rozepatou košili a přemýšlel nad tím, jak můžeš vypadat, tak děsně sexy a roztomile zároveň."

Taehyung cítil, jak se do jeho tváře nahrnula krev. „Nech toho."

Hoseok na něj vyplázl jazyk a následně se otočil k odchodu, protože ho čekaly další prezentace.

„Ještě se uvidíme!" zamával mu.

„Spíš neuvidíme," zašeptal si Taehyung pro sebe a zamířil do svého auta.

A/N: Hello!

Krásnou adventní neděli přeji!

Snad vás dílek nezklamal a nebojte, ještě nějaký drama bude. Nesmíme zapomenout, že Taehyung má pořád tu seznamku, kde má toho fešáka. é.é

Moje nemoc už je lepší, ale pro změnu jsem měla brutálně opuchlou pusu... a takže teď jsem děsně sexy s knírkem, protože to musím mazat 😀

Doufám, že to zítra bude dobrý, protože představa, že takhle vyfešákovaná jedu do práce... 😂😂

Ale co vám musím ukázat... jaký mi ségra koupila božácký papuče... prostě se to třpytí, je to chlupatý a má to ocásek a korunku!!🥺🥺