Všechny oči v sále se upíraly jen na ni. Přiblížila se ona velkolepá chvíle, kdy se krásná a zoufalá Salomé vrhne vstříc svému osudu. Zlomené srdce vyžene půvabnou dívku až k modlitebnímu místu na kopci za městem, kde se vrcholí ono grandiózní finále, na něž všichni diváci netrpělivě čekají. Kaira čekala na svou chvíli, kdy se znovu objeví na jevišti, aby její Salomé uzavřela poslední dějství a dala všem v sále pocítit ono neskutečné zoufalství, s nímž celý příběh skončí.

Velkolepá premiéra se skutečně vydařila. Na baletní představení se stály fronty ještě předtím, než byl prodej vstupenek oficiálně zahájen. Vyprodáno bylo během hodiny. Kaira moc dobře věděla, jaké břemeno na sebe vzala, ale rozhodla se nést jej se ctí a odevzdat Salomé celou svou duši. I přes všechny ty strašlivé komplikace nakonec premiéru posouvat nemuseli. Takovou ránu by už Kaira neunesla. Několik měsíců se dřela, zmírala, vracívala se domů pozdě v noci, rozbolavělá, na pokraji svých sil. Ale pro tohle se narodila a nemohla zradit důvěru, kterou do ní vložili. Salomé měla uchvátit celé město. A Kaira byla Salomé. Musela dřít, aby ze sebe na jevišti vydala doslova vše.

Moment, kdy se měla opět ladně zjevit na prknech, byl skoro tady. Kaira cítila nepříjemné pnutí v lýtku. Plíce se ještě pořádně nevzpamatovaly z předcházejícího tance a už znovu se měly takřka přetrhnout, jen aby se celé složité soukolí Kaiřina těla nezhroutilo v mdlobách. Díky bohu, že pro poslední scénu se jí veškeré orgány nemusely tlačit v těsném korzetu. Salomé měla vyběhnout do letní noci v lehkých černých šatech, které měly podtrhovat hloubku jejího smutku. Pro finální výstup to bylo ideální, ale ve chvíli, kdy ještě Kaira stála za oponou, cítila na odhalené kůži nepříjemný chlad. Potřebovala se znovu hýbat, přestože její tělo už toužilo po odpočinku.

Jakmile se ovšem na jevišti zjevila Salomé, Kaiřino skutečné já zůstalo uzamčené kdesi hluboko uvnitř. Byla tu jen naivní kráska, pro jejíž záchranu už bylo příliš pozdě.