Tae:
"Omlouvám se."

Já:
"Hmmm"

Tae:
"Nebuď uražený, prosím."

Já:
"Nejsem."

Tae:
"Ale jsi."

Já:
"Nejsem."

Tae:
"To poznám."

Já:
"Nepoznáš."

Tae:
"Ale ano."

Já:
"Ne."

Tae:
"Ano."

Já:
"Za chvíli mám jednání."

Tae:
"Takže jsi v práci teď?"

Já:
"Ano, Tae, jsem."

Tae:
"Jaký jednání budeš mít?"

Já:
"Jde o nového zákazníka, nic velkého."

Tae:
"Jo ahaaa. Prosím, nebuď tak odtažitý! Já to nemyslel nijak zle... Jen mi to prostě tak přišlo:.. tenhle svět je plný předsudků, fakt se ti omlouvám, neměl jsem psát ty věci, které jsem psal..."

Já:
"To, že je svět plný předsudků není výmluva. A co se stalo, to se stalo, čas už nevrátíš."

Tae:
"Však to byla jen malá blbost..."

Já:
"Je tu klient, tak ahoj.."