5
V den testu věděl, že to je jeho konečná. Snažil se na to nějak přijít, nějak to vymyslet, ale nápad nebo možnost řešení situace, nějak nepřicházel.
„Pan Jung se posadí vedle pana Kima, ať vás mám na očích. A pan Min vedle slečny Joo," rozhodl profesor a ukázal na volná místa vedle Taehyunga a slečny, která vypadala, že hltá každé profesorovo slovo.
Hoseok s Yoongim se neochotně zvedli a posadili se na místa určení. Sám profesor byl překvapený, že se na hodinu vůbec dostavili.
„Máš propisku?" sladce se usmál Yoongi na Jimina, který se nyní nacházel za ním.
„Mám," přikývl Jimin a s nezájmem si něco hledal v sešitě.
„Půjč mi ji," mrkl na něj Yoongi.
„A co za to?" zavřel sešit a více se naklonil k Yoongimu.
„Pak se srovnáme," párkrát nazdvihl obočí Yoongi a Jimin se slabě zasmál.
Yoongi byl jeden velký flirt. Jimin musel uznat, že ho to vcelku bavilo. Nic Yoongimu nechtěl dát zadarmo a sice se začali maličko víc bavit až teď, ale i tak si to užíval. Bavilo ho Yoongiho popichovat, starší chlapec si nedal nic líbit, a tak se kolikrát stalo, že místo práce na projektu, strávili hodinu slovní přestřelkou, která neměla konce.
Hoseok, na druhé straně, nebyl tak v pohodě, a tak vysmátý, jako Yoongi. Dlouho do večera se snažil dívat na Youtube tutoriály, jak danou problematiku řešit, ale bez úspěchu. Věděl, že ten test nedopadne dobře a že to pro něj bude znamenat nejspíš konec se sportem.
Jeho rodiče se vyjádřili dostatečně jasně. Nemuseli mu dvakrát opakovat, že to myslí opravdu vážně.
Z důvodu Yoongiho a Hoseokova dopisování testu se profesor rozhodl, že zbytek třídy dostane samostatnou práci na známky, aby tím zajistil klid a aby chlapci nemohli opisovat.
Všem rozdal zadání a Hoseok už teď věděl, že je to jeho konečná, a ještě dnes může jít vyklidit skříňku.
Uplynulo dlouhých desítek minut a on se zvládl podepsat a napsat dnešní datum. Zbývalo posledních deset minut do konce hodiny a Hoseok ležel na lavici, zkoušel přemýšlet nad tím, jak by příklad vyřešil, ale nedělal si velké naděje.
Překvapeně se podíval na Taehyunga, který k němu nenápadně přesunul papírek se správně vyřešenými dvěma příklady. Taehyung po něm střelil varovný pohled a Hoseok lístek schoval pod svoji písemku. Rychle opsal správné řešení.
Taehyung si nenápadně opsal třetí příklad a během minuty mu posílal správné řešení. A Hoseok nechápal, jak to, tak rychle stihl spočítat.
Hoseok zkopíroval Taehyungův postup řešení příkladu a než stihl písemku otočit, aby druhý chlapec, který měl již svoji samostatnou práci pečlivě vyplněnou a jen čekal na pokyn, kdy ji bude moct odevzdat, mohl opsat i poslední jeho příklad a pomoct mu s výpočtem, třídou se ozvalo zvonění.
„Končíme," oznámil učitel.
Taehyung si sbalil věci, protože další hodinu měli biologii, na kterou chodili do jiné učebny. Odevzdal svoji samostatnou práci a bez jakéhokoliv slova zmizel.
Hoseok odevzdal vypočítané příklady a jen s propiskou, protože batoh klasicky neměl, zamířil ven, kde čekal na Yoongiho.
„Tak co?" zašklebil se na něj Yoongi.
„Uvidíme," zakroutil hlavou Hoseok. „Kdyby mi Taehyung nehelpnul, asi bych to nedal."
„Kecáš!" praštil ho do ramene Yoongi.
„Ne," smál se Hoseok a Yoongi vševědoucně nazdvihl obočí.
„Co je?" zakroutil hlavou Hoseok nechápavě.
„Že sázka zatím vypadá ve tvůj prospěch."
To oba chlapce rozesmálo.
„Jak jsi to napsal?" zeptal se Hoseok.
„Mám skoro všechno, tak uvidíme," mávl rukou Yoongi a společně pokračovali dlouhou chodbou.
Cestou potkali Taehyunga, který si dával věci do skříňky.
„Tae?" oslovil mladšího chlapce Hoseok a ramenem se opřel o vedlejší skříňku.
„Uh?" upravil si brýle Taehyung a párkrát překvapeně zamrkal.
„Moc díky, bráško, zachránil jsi mi zadek," poplácal ho po rameni Hoseok.
Taehyung se pod jeho dotykem lehce ošil a ustoupil o krok dozadu.
„To je v pohodě," znovu si nervózně upravil brýle.
„Ty nejdeš na bižuli?" nechápavě se na mladšího zamračil, který před přísným pohledem sklopil ten svůj k zemi.
„Nejdu, mám lékaře," špitl.
„Ahaaa," zakýval hlavou Hoseok. „A někdy kolem sedmnácté hodiny bys měl čas?"
„A-asi ano," vykoktal Taehyung.
„Pecka, napíšu ti!" znovu ho poplácal po rameni a Taehyung se pod váhou jeho ruky málem složil.
Rudé tváře a hořící uši schoval do skříňky, dokud Hoseok i s Yoongim nezmizeli z dohledu.
A/n: Hello!
Já tak miluju toho Taeho. A zároveň ho trochu lituju, protože mít na krku Hoseoka, není a nebude žádná procházka růžovým sadem. Haha
Snad se díl líbil!
Já možná půjdu na kolo :D Ještě uvidím... ale už začalo jaro a moje líná prdel by měla začít něco dělat. :D
Bye!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen4U.Com