Ty tři dny uběhli jako voda v řece. Jimin se za tu dobu naučil chodit na podpatcích a dokázal holky proklít již ve čtyřech jazycích. Nejenže mu ty podpatky byly nepohodlné a v těch šatech se cítil neuvěřitelně stísněně, ale on se i musel naučit tancovat jako holka.

Díkybohu za to, že se na plese tancoval jen waltz a valčík. Holky Jimina chtěly naučit i další tance, ale to starší chlapec odmítal.

On byl hiphopový tanečník a ne někdo, kdo by se specializoval na takové tance. Tím však nevyvracel to, že je uměl. Co se tance týkalo, uměl hodně věcí... Akorát jako chlapec. Ale tím, že se učil rychle, uměl brzy i to, co normálně tancovaly holky. Jediným problémem byly ty zatracené podpatky.

- - -

„Jimine proboha!" zakřičela Minyoung a zabušila na dveře od Jiminova pokoje.

„Dejte mi pokoj!" zakňoural Jimin a ozvala se menší rána, jak sebou chlapec praštil do postele.

„Dělej, za dvě hodiny začíná ples a ani jsme tě nenalíčily!" přidala se Eunmi.

„Ale já nikam nepůjdu," řekl tvrdohlavě Jimin.

„Je to jeden blbej ples."

„Tak tam jdi sama, když seš tak chytrá!"

„Milej zlatej, ještě mi nebylo osmnáct, nemůžu," zašklebila se Eunmi a Minyoung jen se smíchem přikývla, i když to Jimin, který byl zamčený ve svém pokoji nemohl vidět.

„Jiminnie, prosím," zaprosila jeho sestra a posadila se na zem do tureckého sedu.

Její kamarádka ji napodobila a z úst ji unikl slabý povzdech.

„Myslíš, že tam půjde?" zeptala se.

Minyoung přikývla: „Nikdy neprohrává sázky."

„Co když to jeho ego už vzdalo?" nedala se Eunmi.

„Věř mi, nevzdalo," zašklebila se Minyoung.

A opravdu. Chvíli na to se ozvalo cvaknutí zámku a Jimin otevřel dveře. Na tváři měl nejistý úsměv a z rtů mu vyšel slabý povzdych.

„Nejsem žádná Popelka, takže sebou hoďte, nechci přijít pozdě," kývl na holky a odešel do Minyoungina pokoje.

„Vidíš," mrkla Minyoung na Eunmi a vyskočila na nohy.

Podala Eunmi pomocnou ruku a vytáhla ji do stoje.

- - -

„A jsi si vážně jistá, že to nespadne?" zeptal se nedůvěřivě Jimin, když mu holky vycpávaly hrudník.

„Budeš muset být opatrný a moc neskákat," odpověděla mu Eunmi a pořádně to zafixovala.

„Neboj, pokusím se na Yoongiho neskočit hned jak ho uvidím," zašklebil se Jimin a Eunmi se zasmála.

„Pochybuji, že se udržíš," zasmála se Minyoung a Jimin jen protočil oči.

„Proč je neuděláš větší?" našpulil rty Jimin.

„Si chceš vyrazit zuby?" pozdvihla obočí Eunmi.

„Ne, to ne ale chtělo by to větší..."

„Zapomeň, budeš mít to, co máš a dost," kývla na něj přísně Minyoung a podala Eunmi líčidla.

Starší holčina Jimina nalíčila tak, že opravdu vypadal jako dívka. No, nemusela se ani moc snažit, protože když Jimin chtěl, vážně vypadal jako dívka.

Minyoung ze své skříně vytáhla růžové šaty a Jimin se do nich nasoukal. Na zádech mu je zapnuli a rychle se vrhli na účes. Eunmi to vzala opravdu rychle, jen ho učesala a na vlasy mu dala lak.

((Tyhle šaty má:33)

„Jsi nádherná," zakroutila hlavou a na tváři se jí vykouzlil úsměv.

„Počkej, ještě ne," zadržela je Minyoung a zvedla se z postele.

Přešla ke své šperkovnici a vytáhla malý stříbrný řetízek s takovou mašličkou jako přívěskem. Dala ho Jiminovi kolem krku a spokojeně se usmála.

„Teď je to perfektní," usmála se a ještě Jimina navoněla svým oblíbeným parfémem.

„Budeš nejhezčí," poplácala ho po rameni Eumni, „brácha tu bude do deseti minut."

A/n: Hello!! 

Lolol, celý den jsem depressed shit, ale snažila jsem se to udělat tak, aby to nebylo depressed  a musím se pochválit, není to depressed:D

Snad se bude líbit^^ Jakákoliv odezva potěší<3 Ily<3